Radim Jančura:
Brno je nejlepší město pro život
Sedíme v kavárně Domu pánů z Lipé s Radimem Jančurou. Sympaticky přišel o dvě minuty později, takže do tolerance, kdy vyplácí za zpoždění bonusy, by se vešel.
Vaše podnikání je mediálně známé, díky žlutým autobusům a vlakům děláte své značce denně reklamu všude tam, kde projíždí. Kdybyste se měl sám představit, co byste řekl?
Asi bych řekl: obyčejnej kluk, trošku unavenej, který chodí do práce jako každej jinej.
A byl by to kluk, který si plní své klukovské sny?
Je pravda, že kdysi jsem měl vláčky, ale nikdy jsem neměl sny, že bych je jednou mohl provozovat. Tím, jak jsem se do těch vlaků pustil, vidím v nich budoucnost a těším se na nové linky, které budeme otvírat, takže pak to jsou možná sny. Už ne klukovské, ale dospělé.
Vy jste začínal podnikat zprostředkováním au-pair pobytů, pak jste přešel k prodeji letenek. Co bylo impulsem k tomu rozjíždět autobusy?
To souviselo právě s těmi au-pair, kdy jsme coby největší au-pair agentura na světě posílali zejména do Londýna obrovské množství slečen a kluků.
Česká republika a celosvětově největší au-pair agentura? Jak to vypadalo v číslech?
Dělali jsme au-pair v československém prostoru a na tyto pobyty se historicky jezdívalo zejména do Velké Británie. Poláci tehdy nesměli pracovně nikam jezdit, my jsme měli trh otevřený, spolu se západními státy to ještě bylo Maďarsko. Bylo to ročně mezi třemi až čtyřmi tisíci mladých, což není velké číslo, ale nikdo jiný nic obdobného v takovém množství nedělal. Museli se na místo nějak dopravit, a protože jsme nebyli spokojeni s autobusovou společností, dosadili jsme nejprve do cizího autobusu naši stevardku a posléze už bylo logické koupit první autobus. Byl bílý, ale už byl se stevardkami a ty jsou v naší autodopravě dodnes.
Žlutá jako signální barva společnosti byl Váš nápad?
Je zajímavé, že na to se všichni ptají, ale byl to španělský výrobce. Já jsem zvažoval buď jasně červenou nebo právě žlutou a ten Španěl mi řekl, že jednoznačně žlutou, že bude v Česku, kde je málo sluníčka, krásně svítit. Což je pravda, ta žlutá je taková výrazná, a přitom není agresivní.
Z autobusů se žlutá rozrostla o vlaky, prodáváte letenky, dovolené, zkusil jste taxislužbu… Záběr máte široký. Jaké bylo nejtěžší období Vašeho podnikání?
Byl to možná minulý rok, kdy jsme hodně pracovali na tom, aby se firmě začalo dařit. V letech 2016 a 2017 neměla tak dobré výsledky, ale vloni se nám to podařilo zlomit. Jsme konečně zpátky v zisku a nebylo to jednoduché, protože bez zisku nelze podnikat. Banky pak dávají od firmy ruce pryč a život se komplikuje. Takže to bylo asi takové těžší období, ale to je za mnou.
Ta těžká doba souvisela s nástupem konkurence v autobusech, nebo na železnici?
Bylo to zejména příchodem Flixbusu, velmi agresivního konkurenta, který už jezdí na všech našich vnitrostátních linkách rok a půl. A pořád jezdí za poloviční ceny. Prodělal obrovské peníze a prostě čeká, až zkrachujeme. Nám se to podařilo naštěstí zvládnout, optimalizovat počet spojů a jsme zase se ziskem zpátky, takže to beru de facto jako vítězství. Porazit Flixbus se podařilo zatím na celém světě pouze nám. A Flixbus z nás udělal druhého největšího dopravce v Evropě, protože všechny ostatní zničil.
Kde berete jistotu, že jste Flixbus porazili? Při pohledu na jejich ceny to vypadá, že stále jezdí pod náklady.
Bylo to hlavně rozhodnutí cestujících, že zůstanou u nás. Nám odešlo asi sedm procent cestujících a ti se pomalu začínají vracet. Bylo to hrozné číslo; byť to vypadá málo, je to v ekonomice moc, protože ziskovost autobusů je v řádu procent. U Flixbusu je vysoce pravděpodobné, že tady budou jezdit za podnákladové ceny asi pořád. To je prostě možné a vyhrát znamená být schopen fungovat vedle nich dalších tisíc let a přesto neprodělávat.
Z věrnosti Vašich cestujících musíte mít velkou radost…
Určitě, protože já jsem počítal s tím nejhorším, že se prostě autobusy zavřou. Nebylo to potřeba. Zrušilo se jen pár linek. Já už ale v autobuse nevidím budoucnost dalšího rozvoje. Je zde globální velmi agresivní hráč, který se dá porazit právě vlaky, protože to Flixbus neumí a umět nebude. Ve chvíli, kdy cestující dostanou dvě možnosti: jet autobusem nebo vlakem za stejnou cenu, tak jdou samozřejmě všichni do vlaku. Což se tady ukazuje, třeba na lince z Prahy do Vídně.
Vy jste byl jeden z mála, možná úplně první podnikatel u nás, který zveřejňoval své telefonní číslo. Jak se Vám to osvědčilo?
Myslím si, že to je geniální nápad. Normálně bych na to neměl nikdy odvahu, protože bych si myslel, že můj život skončí tím, že zveřejním telefonní číslo, zejména když máme sedmnáct milionů klientů. Ale tím, že jsem ho měl veřejné už od první chvíle, kdy jsem získal mobil, tím nárůstem klientů se mi život nezměnil. Krása toho je, že mnozí lidé vědí, že když budou nespokojeni, můžou mi zavolat. A ono to funguje preventivně i k udržení pozornosti mých zaměstnanců. Ve chvíli, kdy něco pokazí, uvědomí si, že něco udělali blbě a vyžehlí to dřív, než klient zavolá mně. Takže je to trošičku takový tlak na naše zaměstnance, aby dělali svoji práci dobře, neboť je vysoce pravděpodobné, že to prostě klient nabonzuje. Prostě prevence, která dobře funguje. Naše firma je hodně o lidech a o technice a lidi a technika jsou značně poruchoví. Tohle funguje dobře.
Volají Vám i dnes, když už firmy aktivně neřídíte?
Ano, mám jeden, dva hovory do týdne, takže téměř nic. Je to úplně minimální. Byť to číslo často opakuji, klidně ho sem můžeme dát – 603 44 66 80. Je krásné, že Češi jsou v tomhle ohledu velmi slušný národ, ve chvíli, kdy nemusí, nevolají zbytečně. To funguje hezky.
Brněnské nádraží, nekonečné téma. Jakou jeho variantu jako provozovatel vlaků preferujete?
Je to těžká odpověď. Kromě těch dvou nejdiskutovanějších tu byla třetí varianta takzvaně pod Petrovem, což je z dopravního hlediska nejlepší, vlakové nádraží má prostě být v centru. A máme zase jednu velkou výhodu a to urbanistickou, že tím pádem se v centru můžou vytrhat všechny koleje a bude řekněme takové čistější. S třetí variantou přišel osobně bývalý primátor Petr Vokřál a to, co s projektanty namalovali, bylo geniální. Díky tomu, že koleje v centru Brna už jsou de facto vytrhané papírově, protože se změnilo územní rozhodnutí, by ta varianta byla dlouhá, komplikovaná. A to je varianta, že budeme mít dvě nádraží. To znamená, že všechny regionální vlaky by jezdily po staru a končily by vlastně v místě kousek jinde, než se plánuje odsunuté nádraží. Dopravně by to bylo ideální, protože si každý rozhodne, jestli chce vystoupit tam nebo tam. Samozřejmě dálkové vlaky a rychlovlaky by byly na odsunutém místě, což je naprosto v pořádku, protože ty můžou být kdekoliv. Vlaky mezi novým a starým nádražím by fungovaly de facto jako taková tramvaj, takže by lidé mohli zdarma přejet z nádraží do nádraží. Ale tato varianta je mrtvá. Já bych byl obecně pro variantu v centru, a to z toho důvodu, že deset patnáct minut jízdy do centra je strašně moc. Na železnici, když se investuje do infrastruktury, těch deset až patnáct minut, aby se doprava urychlila, stojí obrovské miliardy. Nedokážu si moc představit to, když v průměrném vlaku přijede čtyři sta až pět set cestujících každých pět minut, ti lidé naskáčou do tramvají, které se tam dneska už nevejdou. Ale podstatné je, ať už se rozhodne. Je potřeba říct na obranu pana Vokřála, že byť nevybral možná to nejlepší řešení, důležité je, že bouchl do stolu a rozhodl. Je důležité nějak rozhodnout, jinak se tady budeme hádat ještě dalších sto let, které řešení je to správné.
Varianta, o které mluvíte, zní logicky. Nedocházelo by k takové zahuštěnosti, dálkové vlaky by jezdily odjinud.
Z dnešního Hlavního nádraží by se stala jen zastávka, kde by byla jen průjezdná kolej, kde by vlak zastavil na minutu a pokračoval dál. Je hodně důležité rychle rozhodnout, protože pro budoucnost Brna je to klíčové.
Když se bavíme o dopravě, nemůžeme vynechat další z evergreenů, a sice dálnici D1 v úseku Brno – Praha. Co říkáte na její modernizaci?
Čím bude horší D1, tím budou plnější vlaky. Já jsem přestal jezdit autem do Prahy, takže mě moc D1 netrápí. A autobusů tam bude spíš ubývat než přibývat.
Kdybyste byl ministrem dopravy, jaký by byl Váš první krok?
Jednoznačně bych zakázal předjíždění kamionů na dálnicích. Také bych víc zapracoval na vysokorychlostních tratích a okamžitě zrušil plánovaný projekt z Brna do Přerova na rychlost 200. Změnil bych ho na rychlost 300 až 350, což se ale možná i podaří a projekt zvýšen bude, protože už snad politici i úředníci pochopili, že vysokorychlostní tratě na 300 až 350 jsou levnější než na 200 a mají větší budoucnost.
Jak často jezdíte Vy sám svojí dopravou? Předpokládám, že teď už dominují vlaky.
To ano. Do Prahy vlakem, vždycky jsem jako černý pasažér. Byť je vlak úplně vyprodaný, tak minimálně pět cestujících nepřijde, takže si mám kde sednout. Někdy skáču z místa na místo, protože v Pardubicích mě někdo vyhodí. A minule, když jsem jel, chtěl po mně stevard jízdenku, tak jsem řekl, že jsem černý pasažér a že jízdenku nemám. On věděl, kdo jsem, ale měl strach, že když ji nebude chtít, tak abych ho ještě nevyhodil za to, že po mně nechce peníze. (smích)
Měníte právě strukturu celé společnosti, co hlavního od toho očekáváte?
Když jsem firmu založil jako student, tak jsem tak nějak podivně zamotal firmy, které tam jsou. STUDENT AGENCY je v podstatě cestovka, letenky a dovolené, ale zároveň jsou v ní autobusy, které se dneska jmenují RegioJet. Takže to takto rozškatulkujeme, aby v tom byl pořádek. Aby doprava byla zvlášť a cestovka také. To je asi hlavní důvod.
Jak odpočíváte?
Na chalupě. Po dědovi mám v Beskydech nádhernou chaloupku ve Starých Hamrech. Mé srdce je na chalupě, ale jinak se jednoznačně nazývám Brňákem, byť v Brně nebydlím, bydlím v Bílovicích nad Svitavou. Ze svého domu, přímo z pracovny, koukám na žluté vlaky, už je poznám podle troubení.
Kontrolujete, jestli jedou na čas?
Tak to vidím na mobilu. Zpoždění všech vlaků a autobusů, na to nemusím koukat z okna.
Nazýváte se Brňákem, předpokládám, že město Vám ke spokojenému životu vyhovuje?
Brno je nejlepší město pro život. Neuvěřitelně se tady podařila gastronomie. Takové ty první vlaštovky typu Bar, který neexistuje, Na stojáka a podobně rozjely koncepty, které začaly fungovat a ostatní restauratéři se tím inspirovali. Vznikla tady opravdu spousta restaurací, hospod a barů, které jsou pro Brňáky, čili jsou za rozumnou cenu a kvalitní. A ten noční život tady je fantastický. Brňáci jsou fajn lidé a krásnou atmosféru tady pomáhají dělat cizinci, kteří město dělají kosmopolitní a víc živé.
Prozraďte něco závěrem, co jste ještě jinde neřekl.
Tak dobrá. Od prosince bychom chtěli přinést Brňákům vlaky, které tady vůbec nejezdí, a to vlaky Žilina, Piešťany. Dneska to spojení existuje jenom s přestupem, teď si třeba do slovenských lázní zajedou přímo. A máme ještě další překvapení, ale to ještě prozradit nemůžu, konkurence nespí… Ale Brňáci se mají opravdu na co těšit!