Letohrádek Mitrovských
I přes uskutečněnou velkou asanaci začátkem 20. století, kdy Brno přišlo o 238 památek, si zachovalo ráz historického města a díky stavebním aktivitám předních československých i evropských architektů se stalo Mekkou moderní funkcionalistické architektury. V našem povídání se však tentokrát nebudeme věnovat ani centru moravské metropole, ani renomovaným stavbám z 1. třetiny 20. století, ale zamíříme kousek dál – na Staré Brno.
Tato část města se v poválečných letech nevyhnula naprosto necitlivé přestavbě do současné podoby, kdy byla zcela zničena historická i klidová hodnota oblasti včetně lázeňského areálu nebo radniční budovy. Romantický říční náhon Svratky byl zasypán, původní zástavba „malých Benátek“ zbourána a místo ní postaveny nevzhledné panelové domy. Vydáme-li se jen o kousek dál směrem k Výstavišti, upoutá nás bělostná stavba posledního brněnského letohrádku, která zde působí doslova nepatřičně, jako oáza ve stínu socialistické džungle. Této elegantní stavbě také hrozila ve 2. polovině 20. století demolice, ale ta se naštěstí neuskutečnila a nyní se po deseti letech obnoveného provozu těší letohrádek Mitrovských skvělé kondici.
Z historie stavby
Objekt byl postaven Antonínem Arnoštem – příslušníkem hraběcího rodu Mitrovských – mezi lety 1779-94. Generálmajor Mitrovský přišel v jedné z válečných akcí o nohu a to bylo důvodem jeho předčasné vojenské penze. Tehdy si za své sídelní město vybral Brno, kde se usadil v rodinném paláci v centru města. V hlavním městě Moravy se aktivně zapojil do zdejšího společenského života. Koupil stavovskou usedlost se zahradou na Starém Brně a k tomu ještě dva pozemky, na kterých vyrostla – pod vedením dnes už neznámého stavitele z vídeňského dvorského okruhu – okouzlující budova letohrádku. Za ní vznikla menší francouzská zahrada o třech parterech a větší přirozená anglická zahrada, ohraničená vodním tokem Svrateckého náhonu, s oranžérií a skleníkem na ananasy – prvním na Moravě. Vybudování zahrad i parkových staveb se účastnil liechtensteinský inženýr Karl Rudczinský, který se podílel především na realizaci lednicko-valtického parku a dále sochař Johann Martin Fischer, taktéž činný u Liechtensteinů.
Hrabě Mitrovský se podílel na tvorbě zdejšího kulturního a uměleckého obzoru, stal se například jedním z mecenášů Vysokého učení a v neposlední řadě byl činný v lóžích svobodných zednářů „U vycházejícího slunce v Orientu“ a dále v lóži "U sjednocených přátel". Zemřel v roce 1813.
Architektura a interiéry
Stavební styl je nezvyklým přechodem mezi pozdně barokní a raně klasicistní
architekturou. Styl Ludvíka XVI., jak by bylo možné tuto stavební epochu také označit, se projevil zejména v samotných interiérech, z nichž vyniká námětově jedinečná fresková výzdoba s pohledy do exotických krajin a cizokrajnými květinami, ptactvem a další faunou, ale i zednářskými symboly. Tyto výjevy jsou dokonale zakomponované do celkové výzdoby, proto je návštěvník na první pohled hned neobjeví. Autorem výmalby hlavního sálu byl s největší pravděpodobností Ignác Mayer ml. činný u hraběcí rodiny Mitrovských, například v areálu hradu Pernštejna.
Významné návštěvy
Jen málo historických objektů u nás se může pyšnit návštěvou hned dvou významných státníků počátku 19. století – císaře Napoleona Bonaparte a císaře Františka I. Zároveň se v letohrádku scházela brněnská aristokratická smetánka – v rámci oblíbených plesů a bálů, členové zednářských lóží při tajných setkáních, ale i rodinní příslušníci a přátelé Antonína Arnošta Mitrovského během odpočinku v překrásné zahradě – chloubě mezi tehdejšími zahradami v Brně a jeho okolí.
Příběh novodobý
V roce 1814 Mitrovští letohrádek prodali a v dalších letech se zde vystřídalo několik majitelů. V letech 1858–59 se zahradě říkalo Smetanova (podle majitele) a bylo v ní zřízeno letní divadlo Aréna, jež pojalo 1000 až 1600 diváků. V roce 1889 koupila letohrádek starobrněnská obec a zřídila zde mateřskou školu, která byla vystěhována až v 60. letech minulého století. Následně dospělo vedení města k závěru, že podmáčený letohrádek – jako zbytečný – zboří a uvolní tak místo moderní výstavbě. To si nenechali líbit starobrněnští patrioté, kteří snad i díky francouzskému velvyslanectví tento úmysl odvrátili. Přilehlý hospodářský dvůr, zázemí hlavní budovy, se však zachránit nepodařilo a jako „zbytečný“ byl zbořen.
V 80. letech proběhla generální rekonstrukce, během které bylo vybudováno vnitřní schodiště spojující historickou přízemní část s novou přístavbou ukrytou v suterénu – pod vstupní terasou. Přibližně v letech 1988-96 byl objekt využíván pro výstavní účely Muzea města Brna. V současnosti je letohrádek Mitrovských provozován soukromníkem a okouzlí každého milovníka historie, cestování, architektury, ale i romantického dobového prostředí. Jediný letohrádek na Moravě nabízí nádherné interiéry, množství kulturních a společenských akcí, ale třeba i možnost svatby v zámeckém stylu, aniž byste museli opustit město. Před nedávnem se dočkal obnovy i přilehlý park a svěží vzhled mu opravdu sluší!
V roce 2018 slaví letohrádek 10. výročí od znovuotevření pro veřejnost. Po dětské výstavě pohádek Jana Wericha Fimfárum se v květnu a červnu uskuteční retro výstava Léto v Brně o brněnských plovárnách, letní módě a bicyklech. Na podzimní měsíce plánuje velký výstavní projekt Největší záhady a tajemství světa a výročí uzavře tradiční výstava betlémů s premiérou velkého dioráma Život Kristův.