HOFBURG
Jedno z nejdůležitějších center evropské politiky, sídlo rakouského prezidenta, Rakouské národní knihovny, adresa několika muzeí, místo světově unikátní Španělské jezdecké školy, 16 křídel, 19 nádvoří, sídlo císařů Svaté říše Římské, přes 600 let rezidence rakouských panovníků, 2 600 pokojů, 240 000 m2, 54 schodišť, 30 tajných schodišť a bezpočet tajných vchodů…..
…. průvodci tištění i ti živí se předhánějí v záplavě faktických údajů, více či méně upravených a časem korigovaným (což platí zejména pro počet místností). Neměnný zůstává fakt, že vídeňský hrad Hofburg byl po staletí místem, kde se psaly evropské dějiny.
Na jeho stavebním vývoji má svůj podíl i Přemysl Otakar II. Počátky Hofburgu sahají do 13. století, kdy byl na místě dnešního tzv. Švýcarského křídla (Schweizerhof) postaven gotický hrad – pevnost se čtyřmi věžemi a kaplí. A právě po ukončení bojů o babenberské dědictví jej český král dostavěl.
Od roku 1278 se Hofburg stal sídlem Habsburků. Ferdinand I. hrad v polovině 16. stol. rozšířil a přestavěl v pohodlnějším renesančním stylu, nechybělo nezbytné nádvoří pro rytířské turnaje. Krátce po přestavbě starého hradu vznikla přístavba renesančního křídla Stallburgu a v roce 1611 bylo dokončeno křídlo, nazvané Amalienburg po vdově po Josefu I. Tzv. Švýcarská brána (Schweizertor) je dodnes jedna z mála renesančních památek ve Vídni. V palácové kapli, postavené již v roce 1449, zpívá při nedělních mších proslulý vídeňský chlapecký sbor. Práce na křídle Stallburgu, nové rezidenci, začaly v roce 1559 a právě v těchto prostorách se od 18. století dodnes nachází stáje proslulých lipicánů, jejichž večerní galavystoupení se koná v zimní jízdárně naproti. Titulem první světské barokní stavby ve Vídni se pyšní Leopoldův trakt, přistavěný roku 1668. Prostory, obývané Marií Terezií, se po její smrti staly reprezentativními místnostmi monarchie a dnes v nich najdeme sídlo rakouského spolkového předsedy. V 18. století byl Hofburg rozšířen o krásné barokní stavby, na nichž se podíleli slavní architekti Johann Bernhard Fisher z Erlachu a jeho syn Joseph Emanuel Fischer z Erlachu. Patří k nim Knihovna soudního dvora (dnes Rakouská státní knihovna), považovaná svojí výzdobou i cennými svazky k nejkrásnějším na světě. Čítá 43 000 rukopisů, z nichž ty nejstarší jsou němými svědky ze 6. století. Joseph Emanuel je také podepsán pod projektem již zmíněné zimní jízdárny.
Impozantní vstup do Hofburgu (Michaelertrakt), jak jej známe v dnešní době, vznikl poměrně nedávno. Vybudoval ho až František Josef I. v roce 1888 na místě zbouraného starého divadla – nové divadlo, Burgtheater, vzniklo na okružní třídě Ringstrasse. Vykopávky pod touto částí odhalily dokonce pozůstatky římského tábora. Původní představou předposledního císaře sice bylo vybudovat velkolepé fórum, kde protilehlá křídla spojí palác s muzei. Jeho vize však nebyla naplněna, Rakousko -Uhersko se rozpadlo a z plánu se tak podařilo realizovat pouze jedno novobarokní křídlo po smrti císaře.
Součástí hradu jsou také dvě zahrady – Volksgarten, s Theseovým chrámem, jezírky a spoustou květin, doplněný pomníkem císařovny Alžběty, a zámecká zahrada Burggarten, vyhrazená v dobách monarchie členům císařské rodiny.
Stavební práce pokračovaly až do 20. století a dnes Hofburg patří k největším palácovým komplexům světa. V dobách své největší slávy, za císaře Františka Josefa I., v něm sídlila v četných místnostech rozvětvená rodina císařových příbuzných – arcivévodů a arcivévodkyň z různých větví Habsburského rodu. Poslední budovou, postavenou v Hofburgu v secesním stylu, je známý motýlí skleník (Schmetterlinghaus) od architekta Friedricha Ohmanna, zasazený do zahrady Burggarten.
Dnes představuje Hofburg soubor paláců, lákajících k prohlídce každého návštěvníka Vídně, včetně dětí. Od dechberoucího baletu koní, císařské klenotnice, barevných zahrad s motýlím domem, přes stříbrnou komnatu, knihovnu, císařské apartmány nebo muzeum Sisi. Ta Hofburg příliš v lásce neměla, utíkala raději do císařského letního sídla, Schönbrunnu. Nebo ještě dál, ale to už je na jiný článek….