Andrea Kalivodová:
V Brně se stále cítím jako doma
Přední česká mezzosopranistka. Vystudovala konzervatoř v Brně a následně Akademii múzických umění v Praze. Během studií absolvovala mnoho úspěšných stáží v zahraničí, které vyvrcholily pozváním do londýnské Covent Garden, kde debutovala v roce 2001. Od roku 2003 působila jako sólistka Státní opery v Praze. Laureátka několika významných pěveckých soutěží doma i v zahraničí. Kromě operního zpěvu se věnuje i operetě a muzikálu, interpretaci písní a bohaté koncertní činnosti nejen v Evropě.
Intenzivně se zapojuje do charitativních projektů, především v oblasti péče o zdravotně postižené děti.
V současnosti působí jako sólistka Národního divadla Praha.
Když dostanete pozvánku k vystoupení v Brně, co se Vám vybaví jako první?
Dětství, mládí, rodiče, mé první hudební a pěvecké kroky. Mám na Brno hezké vzpomínky a cítím se tu pořád jako doma.
Zpíváte od útlého dětství. Vzpomenete si na svůj první pěvecký počin?
Mé první pěvecké počiny byly určitě před rodiči a pak na základní umělecké škole. Skutečně vážně jsem začala uvažovat o tom, že bych chtěla zpívat, když jsem poprvé viděla a slyšela Bizetovu operu Carmen. To rozhodlo.
Bavila Vás hudební výchova na ZŠ?
No, byly horší předměty – matika, fyzika, chemie, hudební nauka byla proti tomu skvělá disciplína. 🙂
Koncept českých Základních uměleckých škol je i ve světovém měřítku ojedinělý. Jaká byla ta Vaše ZUŠ a jak na ni vzpomínáte?
Dala mi dobré teoretické i pěvecké základy. A máte pravdu, myslím, že systém Základních uměleckých škol je u nás na výborné úrovni, jejich kapacita ale už v mnoha místech nestačí zájmu, což je na jedné straně dobré. Na straně druhé to ale bude vyžadovat další investice do tohoto typu školství. Byl by hřích ztratit nebo nepodpořit stále vysoký zájem dětí a rodičů o hudební, výtvarné a pohybové vzdělání.
A co brněnská konzervatoř? Jak ta Vás ovlivnila?
Tu jsem absolvovala u paní prof. Jarmily Janíčkové, i díky ní jsem tu zaznamenala svoje první výrazné pěvecké úspěchy - stala jsem se například absolutní vítězkou celostátní soutěže českých konzervatoří v Pardubicích v pěveckém oboru. Dobře připravená z konzervatoře jsem pak pokračovala ve studiu na Hudební akademii múzických umění v Praze u prof. Naděždy Kniplové.
Jste sólistkou Národního divadla Praha, každý měsíc koncerty na různých místech, aktivně podporujete charitativní projekty, zvládáte péči o dvě malé děti. Jak dlouho dopředu plánujete svůj diář? Prozradíte, kterým datem končí?
Teď už plánuji rok 2019 a pomalu se začíná zaplňovat. Velmi se těším třeba na premiéru opery „Láska ke třem pomerančům“ od Prokofjeva v Národním divadle v Praze, kde ztvárňuji jednu z hlavních rolí a kterou nyní začneme zkoušet. Premiéra bude na jaře příštího roku. A chystám pro rok 2019 řadu dalších nových projektů a také velký vánoční koncert. Ano, máte pravdu, po příchodu dětí jsem se musela naučit velmi dobře plánovat a organizovat svůj čas. Není vždy jednoduché skloubit představení v divadlech, koncerty, pořady o Emě Destinnové, besedy, natáčení CD s péčí o rodinu, ale také o svoji kondici. S pomocí svých nejbližších to zvládám.
Kterou svoji sezónu považujete za nejnáročnější?
Asi 2011/2012, kdy jsem se dozvěděla tvrdý verdikt lékařů a musela podstoupit operaci hlavy na gama noži. V den, kdy jsem šla na operaci, zemřela na podobnou diagnózu skvělá kolegyně Yvetta Tannerbergová, která úspěšně hostovala i v Národním divadle v Brně.
A na kterou naopak nejraději vzpomínáte?
Na sezónu 2013/2014, kdy se mi podařilo se v plné síle vrátit na jeviště a koncertní pódia, do své milované role Carmen v Národním divadle. A kdy jsem mohla znova slyšet krásnou hudbu, potlesk, cítit opět jistotu a radost ze života.
Zpívala jste v mnoha světových operních domech, máte za sebou řadu úspěšných koncertů. Je místo, kam se obzvlášť ráda vracíte? Pokud ano, proč?
Vždy je pro mne svátkem zpívat v Národním divadle v Praze, pořád to je pro mne čest a úžasný pocit. Velmi ráda se vracím do Brna, kde jsem prožila krásná léta svého dětství a mládí, ale také velký úspěch právě s operou Carmen. Také do Vídně, kde jsem absolvovala roční stáž a také zde s úspěchem vystupovala, ale i do míst, která sice nejsou přímo spojena s mým životem, ale jsou tam skvělí lidé, výborní posluchači a je mi tam dobře. A těch je v naší republice hodně. 🙂
Váš program je daný na dlouhou dobu dopředu. Pokud byste měla čas, na který koncert byste ráda zašla Vy sama? Bude to klasika, nebo jiný žánr… Případně konkrétní interpret?
Snažíme se s manželem chodit na různé žánry, na vážnou hudbu, pop, swing či třeba muzikál. Naposledy jsme byli na obnovené premiéře muzikálu Fantom opery a bylo to skvělé.
Jakou hudbu si pouští operní pěvkyně doma a v autě? A jaké poslední CD jste si koupila?
Mám ráda všechny žánry, nejvíce se ale odreaguji třeba u písní Karla Gotta. Poslední CD, které jsme si koupila, je od Tomáše Kluse a jmenuje se „Spolu“.
Kdy a v jakém projektu Vás uslyšíme v Brně?
V Brně zpívám každý rok, a pokud přijde i v příštím roce nějaká zajímavá výzva, nápad, vždycky se do Brna budu ráda vracet.